Požární hlásiče

Systémy Elektrické Požární Signalizace se obecně dělí na 3 základní druhy, které jsou odvozeny podle typu použité ústředny EPS a hlásičů požáru - konvenční (neadresovatelné), adresovatelné a analogové.

Požární hlásiče detekují kouř či prachové zplodiny hoření, zvýšenou teplotu nebo prudkou změnu teploty, plameny v infračervené či ultrafialové části spektra.

Detektory kouře pracují na principu optickém (vnitřní komůrka s laserovou diodou a optickým senzorem), na ústupu jsou ionizační detektory (komůrka se stopovým množstvím podkritického štěpného materiálu, typicky Americium 241 - radioaktivita cca 1 mikrocurie jako bezpečná hodnota v uzavřeném stíněném obalu).

Teplotní detektory pracují na principu snímání okolní teploty polovodičovým prvkem, nejčastěji termistorem (PTC, NTC). Na základě vyhodnocení změny odporu čidla elektronický obvod detektoru následně sepne výstupní relé (NC/NO). Teplotní detektory existují ve dvou provedeních - termomaximální - ty detekují překročení horní meze teploty, na kterou jsou kalibrovány, a termodiferenciální - ty detekují rychlost nárůstu teploty v čase v daném prostoru.

Mezi požární hlásiče řadíme i detektory úniku hořlavých nebo výbušných plynů a též detektory kysličníku uhelnatého.